CNC frézování na zakázku

Nejlépe DXF v křivkách v měřítku 1 : 1 v milimetrech, s křivkami uzavřenými a propojenými, všemi v rovině Z = 0 a s textem převedeným na křivky. Pro prostorové díly STEP. Přiložte náhledový obrázek, jak má díl vypadat, a napište materiál i tloušťku.

Křivka je vektorová geometrie, ze které umí program vytvořit dráhu nástroje. Obrázek v JPG nebo PNG ani sken skici dráhu nedávají — musely by se překreslit, a to je hodinová práce. Automatická vektorizace obrázku situaci neřeší: udělá tisíce nepřesných uzlů, které stroj projede doslova.

Ne — a neudělá ho žádná fréza. Nástroj je válec, takže vnitřní roh vyjde vždy se zaoblením o poloměru nástroje. Když do rohu má zapadnout hranatý protikus, řeší se to odlehčením v datech (dogbone nebo T-bone), nebo se stejným rádiusem zaoblí i protikus. Napište nám, kde vám rádius vadí, a vyřešíme to před výrobou.

Ložná plocha portálového centra CNC F1.2 je 5 555 × 2 200 mm, průjezd portálu 170 mm. Nejběžnější formát DTD a MDF na českém trhu (2 800 × 2 070 mm) se tedy vejde celý. Větší prvky se dělí — a spoj je pak konstrukční a vizuální rozhodnutí, které je lepší udělat v návrhu než ve výrobě.

Protože DXF nese jednotky nejednoznačně a při exportu z 3D programu nebo z PDF se soubor snadno přeškáluje. Čtverec o známém rozměru 100 × 100 mm na samostatné vrstvě to odhalí za deset vteřin: když se v programu změří na 100,00 mm, je soubor v pořádku; když na 3,937, je v palcích — 100 mm je 3,937 palce. Deset vteřin kontroly proti jedné zmetkové desce.

Stroje deklarují polohování a opakovatelnost — u CNC F1.2 ±0,05 mm, u CNC MINI ±0,02 mm. To je ale přesnost stroje, ne dílu. Do hotového kusu vstupuje ještě nástroj, upnutí, teplota a hlavně to, že deskový materiál sám pracuje s vlhkostí. Reálné tolerance dílů proto počítejte v desetinách milimetru, ne v setinách.

Do hloubky zhruba trojnásobku průměru nástroje je to standardní práce. Nad čtyřnásobek začne dominovat průhyb nástroje, kvalita stěny klesá a čas roste. Drážka 4 mm široká a 25 mm hluboká tedy není „jen o něco dražší“ — je to jiná kategorie práce. Rozšíření drážky v návrhu na 6 mm cenu často srazí skokově.

Prostorový tvar se obrábí hrubováním a dokončovacím řádkováním, takže strojní čas je řádově delší a povrch se většinou ještě brousí. U plochého dílu proto posílejte 2D obrys, ne 3D model — u modelu nám chybí hlavně tloušťka a jednoznačný obrys — 2D dráhu umíme vytáhnout i z jeho hran.

Ano, je to běžné. Desky přivezte nebo nechte dovézt do dílny v areálu K6. Materiál umíme objednat i my — pak za něj ale ručíme my, což se hodí u velkoformátu a u dekoru s pevným směrem.

Zbytky z vašeho materiálu jsou vaše a vracíme je s dílem, když si je vyžádáte. U materiálu, který objednáváme my, zůstávají nám a počítá se s tím v ceně.

Vrtáme na stejném centru jako frézujeme, takže díry jsou z jednoho upnutí. Rozsah navazujícího opracování napište do poptávky — potvrdíme, co u konkrétní zakázky uděláme a co ne.

Podle kusovníku, který přijde s daty. Když kusovník není, vyrobíme ho z dat sami — jinak se na dílně nepozná horní police od spodní.

Pošlete, co máte. Nespojené křivky, duplicity i špatné měřítko umíme opravit; je to položka přípravy dat a napíšeme ji do nabídky předem. Rychlou představu dá kontrola DXF — běží ve vašem prohlížeči a soubor se nikam neposílá.

V-carve technikou: kapsa i vložka se frézují V-frézou tak, aby do sebe zapadly s lepicí mezerou 0,25 až 0,5 mm. Vložka se lepí lehce vyčnívající a pak se zarovná. U 90° V-frézy odpovídá offset profilu mezeře v poměru 1 : 1, u 60° je to polovina požadované mezery.

Při správně nastavené lepicí mezeře a správném pořadí operací prakticky ne. Kritické je udělat nejdřív V-carve a teprve potom vybírací kapsu — obráceně plochá fréza podřízne křehký okraj. Špatně nastavená mezera se pozná na první pohled.